|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
|
Moderní terapie chondrálních defektů kloubů
Neckař, Pavel ; Havlas, Vojtěch (vedoucí práce) ; Zeman, Petr (oponent) ; Tuček, Michal (oponent)
Práce se zabývá aplikací kultivovaných kmenových buněk kostní dřeně v terapii fokálního chondrálního defektu kolenního kloubu. V experimentální části práce bylo cílem kvantitativní a kvalitativní porovnání dvou odběrových míst monocytárních aspirátů kostní dřeně, z ilické kosti a proximální tibie, za účelem určení vhodného buněčného zdroje pro moderní buněčnou terapii. Analýza vzorků prokázala, že množství monocytárních buněk i výtěžnost kmenových buněk ze získaného aspirátu byla signifikantně vyšší z kostní dřeně lopaty kosti kyčelní. Neprokázali jsme signifikantní kvalitativní rozdíly mezi oběma zdroji kmenových buněk. V klinické práci uvádím popis chirurgického postupu a výsledky ročního sledování pacientů po implantaci kultivovaných kmenových buněk z kostní dřeně pánevní kosti, pod označením BiCure® orthoMSCp (Bioinova, Praha, Česká republika), fixovaných na komerčně dostupném 3D nosiči Chondrotissue® (BioTissue AG, Ženeva, Švýcarsko) pomocí koagulované autologní obohacené plazmy. Primární cíl klinické studie zahrnoval vyhodnocení krátkodobé a dlouhodobé bezpečnosti aplikovaného medicínského produktu. Sekundárním cílem práce bylo posoudit účinnost terapie pomocí dotazníkového šetření a posouzení strukturální změny ošetřeného defektu pomocí magnetické rezonance 1 rok od operace. Práce prokazuje...
|
|
|
Imunoterapie diabetu 1. typu pomocí tolerogenních dendritických buněk
Grohová, Anna ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je charakterizován hyperglykémií vedoucí k život ohrožujícím komplikacím. Na jeho patogenezi má významný podíl nežádoucí imunitní reakce způsobující destrukci β-buněk pankreatu. Současná jediná terapie je subkutánní podávání inzulinu, která však nezabrání tranzientním hyperglykémiím. To negativně ovlivňuje metabolické a buněčné procesy v organismu. Buněčná terapie nabízí strategii zaměřenou přímo na modulaci škodlivé autoimunitní reakce, a tedy více cílenou léčbu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Tato práce pojednává o dvou supresivních buněčných typech, které mají potenciál tuto autoimunitní reakci utlumit. První část práce se týká přípravy tolerogenních dendritických buněk (tDC) a testování jejich stabilního supresivního fenotypu v prozánětlivém prostředí. tDC si udržují v prozánětlivém prostředí stabilní inhibiční fenotyp, schopnost tlumit antigenně-specifickou T buněčnou odpověď a indukovat T regulační lymfocyty, což je klíčové pro případnou klinickou aplikaci. Práce zároveň ukazuje, že stav metabolické kompenzace diabetických pacientů ovlivňuje supresivní funkci tDC. Druhá část práce je zaměřena na skupinu myeloidních supresivních buněk (MDSC), které vykazují vyšší zastoupení u pacientů s T1D i jejich prvostupňových příbuzných. MDSC jsou schopné tlumit proliferaci...
|
|
|
Diferenciace kmenových buněk na beta buňky, které produkují insulin
Leontovyč, Ivan ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Lukšan, Ondřej (oponent)
Kmenové buňky slinivky břišní jsou schopné se diferencovat na -buňky produkující inzulín. Tyto buňky by tudíž mohli být vhodným zdrojem pro buněčnou terapii diabetu. Cílem této diplomové práce byl výzkum účinků čtyř různých růstových faktorů (LIF, noggin, TGF- a BMP-2) na diferenciaci kmenových buněk slinivky břišní směrem k -buňkám. Pro analýzu buněk vzniklých diferenciací byly použity průkazné metody (RT-PCR, nepřímá imunofluorescence a statické inkubace).
|
|
|
Etické otázky výzkumu embryonálních kmenových buněk
Rožánková, Vladimíra ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Název: Etické otázky výzkumu embryonálních kmenových buněk Abstrakt Práce se zabývá problematikou výzkumu kmenových buněk, především buněk embryonálních. Začátek práce je věnován historii výzkumu a popisu kmenových buněk, zaměřené především na embryonální kmenové buňky, které jsou stěžejním tématem této práce. Tato část je také doplněna o obrazovou dokumentaci, pro lepší orientaci v dané problematice. Práce se dále věnuje otázce legislativy výzkumu kmenových buněk, podrobněji zaměřené na Českou republiku a Evropu. Řešena je také problematika etických a náboženských dopadů výzkumu kmenových buněk. Klíčová slova: právo, etika, embryonální výzkum, buněčná terapie
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Šírová, Milada (oponent)
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Mezenchymové stromální multipotentní buňky v ortopedii: potenciace hojení kosti
Stehlík, David ; Trč, Tomáš (vedoucí práce) ; Janíček, Pavel (oponent) ; Sedmera, David (oponent)
Cíl této práce byl vývoj inovativní léčebné metody kostních defektů. Lidské multipotentní mesenchymální stromální buňky (MSC) hrají ústřední roli v hojení kosti. Klinická použití MSC vyžadují velká množství buněk, která mohou být získána autologní expanzí MSC odebraných z kostní dřeně. Prvním krokem bylo použití standardního protokolu založeného na α-MEM mediu a fetálním telecím séru (FBS). Výsledkem experimentů, kde bylo FBS v kultivačním mediu nahrazováno lidským sérem (HS), bylo patentování nového MSC kultivačního postupu (EU 1999250, ČR 301 141). Jednostupňový kultivační protokol a medium bez xenogenních bílkovin jsou založeny na mediu schváleném ke klinickému použití pro hematopoetické buňky - CellGro®, HS, lidských rekombinantních růstových faktorech, dexametazonu, insulinu a kyselině askorbové. Preklinické experimenty in vitro i in vivo byly prováděny s MSC expandovanými oběma způsoby. Vláknité polylaktidové nosiče byly osazeny MSC, kultivovány, diferencovány a implantovány imunodeficientní myším (NOD/LtSz-Rag1-). Byla pozorována mineralizovaná tkáň podobná kosti obsahující cévy. MSC kultivované patentovanou metodou byly klasifikovány jako léčivý přípravek pro moderní terapii a musí splnit požadavky Evropské lékové agentury, aby mohly vstoupit do klinických studií. Nicméně užití těchto MSC se zdá...
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
host ::
RSS.